Počáteční extrakt: 11 – 12,5°Blg
Konečný extrakt: 3 – 4,5°Blg
Obsah alkoholu: 4,2 – 5,8% ABV
Hořkost: 30 – 45 IBU
Barva: 7 – 14°EBC

Každodenní, světlé pivo s bohatým, komplexním, sladovým a chmelovým charakterem. Vyvážené osvěžující pivo s vysokou hořkostí, která je čistá bez ulpívající drsnosti, což pivu dává zakulacený dojem a zvyšuje jeho pitelnost.

Porovnání stylu:
Světlé, osvěžující, hořké, složené, vyvážené, sladově-chmelové, plné, české pivo, dolní fermentace. Silnější, složenější, chmelovější a hořčí než světlé výčepní. Sladové tělo, plné doznívání, bohatá vůně z fermentačního procesu.

Historie:
Pivo vzniklo v Plzni díky bavorskému sládkovi Josefu Grollovi v roce 1842.  Rychle získalo širokou skupinu milovníků a následně se začalo po celém světě  vařit jako pivo typu „Pils”, které zůstalo až do druhé světové války  nejpopulárnějším pivním stylem na světě.
Tehdy se v USA, kvůli úsporám a touze rozšiřovat trh pro ženy (které podle amerických marketingových specialistů dávají přednost méně horčí a méně intenzivní chuti), začalo produkovat pivo, které  pak ovládlo světový trh. Styl piva se jmenuje Lager.

Vůně:
Bohatá, komplexní buket, který  se skládá z vůně českého chmelu s květinovým, bylinným nebo kořeněným charakterem a chlebnatostí nebo vůní zrn plzeňského sladu.
Úroveň vyvážení mezi sladem a chmelem by měla být na střední úrovni a rovnováha mezi nimi může být posunuta libovolným směrem, ale nikdy nemůže existovat jednoznačná dominance jednoho nad druhým.
Ovocné estery s charakterem červených jablek nebo hrušek, které se často objevují v komerčních příkladech, vůně sklepní nebo DMS jsou považovány za vadu.
Diacetyl na nízké až středně nízké úrovni může doplnit buket, ale není to podmínkou.
Přípustná nízká úroveň H₂S v důsledku fermentace a zrání při nízkých teplotách – vnímatelná v pozadí, může být spojována s minerálními vodami (i když voda použitá pro výrobu by měla být téměř bez minerálů).

Chuť:
Rovnováha mezi chlebnatou, obilninovou a eventuálně lehce medovou nebo ořechovou sladovostí a květovými, bylinnými nebo kořenitými tóny českého chmele. Oba tyto aspekty by měly být na střední úrovni a měly by se dobře skládat. Přípustný je diacetyl na nízké až středně nízké úrovni.
Kvůli bohatému sladovému charakteru se může pivo zdát sladší, ale celkový dojem by měl být suchý, chmelově-sladový, středně dlouhý.  Ovocné estery s charakterem červených jablek nebo hrušek, které se často objevují v komerčních příkladech tohoto stylu, se považují za vadu, stejně jako aromata sklepní a sírové (na rozdíl od vůně, rozpoznatelný H₂S v chuti je vada) nebo oxidační.

Hořkost:
Střední až středně-vysoká, chmelová, trochu ulpívající, ale hladká, povzbuzující k dalšímu napití.

Vzhled:
Zlatá až temně zlatá barva.  Vynikající čirost.  Hustá, dlouhotrvající a krémově bílá pěna.

Pocit po napití:
Střední plnost. Nízký až střední říz (nasycení). Přípustná nízká sladkost od zbytkových cukrů a diacetylová olejnatost.

Suroviny a technologie:
Plzeňský  slad a český chmel (Žatecký poloranný červeňák, Sládek, Premiant atd.). Přijatelné malé množství světlých karamelových sladů. Pro dosáhnutí plnosti, musí být provedeno tradiční české dekokční rmutování. České spodní kvasinky s čistým profilem nebo kvasinky produkující piva o nízkém množství diacetylu. Fermentace při nízkých teplotách, může vytvářet diacetyl jako vedlejší produkt fermentace. Voda obsahující nízké množství minerálních iontů.

Komerční příklady:
Pilsner Urquell, Unětická 12, Budweiser Budvar, Łańcut & Pinta Kryształ, Sandomierz Chochliki Wieczorne, Brokreacja The Teacher.